Každý člověk má rozum, proč ho nepoužíváme?

Neutopíš bližního svého!

25. 5. 2008 20:49
Rubrika: zážitky a výjezdy | Štítky: voda

Tak jsem se dnes stala vodákem! :-) Moji tři kamarádi mě už asi rok přemlouvali abych s nimi jela "na vodu". Loni v létě to už už vypadalo slibně, ale nevyšlo to. Ten pravý den nastal až dnes. Byla taková větší vodácká akce "vypouštění přehrady Mohelno", a tak jsme se vydali též. Taková výprava, 4 lodičky, kánojky, 8 lidí, z toho 7 chlapů :-) Moje zodpovědná příprava začala asi před týdnem, přečetla jsem si vodáckou příručku pro začátečníky, a naprosto jsem to nepochopila přes snahu autora a názorné ilustrace...

V pátek jsem potkala maminku jednoho z kamarádů a ta se mě ptala, jestli jedu taky, řekla jsem že jo, a ona na to, že se utopíme. Tomuto rozhovoru byla přítomna i moje mamka a tak dostala strach ještě větší než měla před tím a začala si přát abych dostala horečky, nebo něco podobného a nemohla jet. Přes veškeré snahy a pokusy jsme přece dnes ráno vyjeli.

Pod hrází mohelenské přehrady bylo živo, vodáci a vodáci a lodě a pádla a porceláni... Našli jsme své lodě z půjčovny, přivázali zaručeně nepromokavý barel k lodičce, uchopili se svých pádel a vyrazili na vlny. Poprvé v životě jsem seděla v loďce s pádlem v ruce a cítila jsem na jednu stranu strach a na druhou takové jakési povznesení mysli. Dělala jsem háčka, samozřejmě, dle vodácké příručky ani vlastně osoba ženského pohlaví nemůže zastávat jinou pozici (takže Tome.... po žádným kormidlování netoužím, mě to vyhovovalo).

No a hle: první jez mého života!!! Škrkli jsme trochu dnem, ale ustáli jsme to. A v tom, zničeho nic (jez s tím neměl nic společného), se loď otáčí dnem vzůru, dva muži přes palubu, teda dvě osoby, a jediné co se mi vybavuje je výrazná věta z té již mnohokrát zmíněné příručky: NEPOUŠTĚJTE PÁDLO! Tak pádlo jsem zachránila, koupel v ledové vodě a dost silném proudu řeky tak jaksi znenadání mi dala zabrat, už jsem zjistila, co to znamená, topit se... Sluneční brýle zůstaly, bohužel se zlomenou nožičkou... padly za vlast! Kormidelník chytil loď, na pádlo už mu nezbyla volná končetina... naštěstí nějaký obětavý a zkušený vodák ho zachránil. Otočíme se proti proudu, a co nevidíme, druhá lodička s našimi kamarády také převrácena... Po zbavení se vody z lodi pokračujeme celkem roztřeseni zimou mokrým oblečením a šokem ze studené vody k první zastávce... Vyždímáme trička a dáme si lahváče a čaj... Další dvě lodi již za sebou mají také svou první koupel, na seznam ztrát se připojují ještě boty.

V další úseku sjížíme takovou peřejku... asi v blbém místě, loď se klopí na jednu stranu, to ustojíme, ale převrátíme se na druhou... V místě mezi dvěma "schody" vyléváme opět vodu, nastupujeme a dostáváme se přímo do proudu, tentokrát byl ztracen oranžový šátek z Kolína nad Rýnem, kdybyste ho někdo našli na Jihlavě ;-)

Vodácké AHOJ zaznívá každou chvíli, na jedné peřeji pokřtíme naši lodičku Boženka... Pak potkáváme raft a vyměňujeme si pozdravy, přejí šťastnou cestu, kormidelník pronese něco ve smyslu, že pokud to Boženka vydrží... Z raftu se ozve jednohlasně: "Boženko pádluj!" Náš smích se mísí s hukotem dalších peřejí... (Že bych měla novou vodáckou přezdívku:-)

Začínáme si s kormidelníkem celkem rozumět, a už poznám, že tam asi bude šutr dřív něž to udělá takový ten charakteristický zvuk... Další jez zdoláváme bez převrácení, jen na se na chvíli zabodneme do kopřiv.

Začínám vnímat i krajinu kolem sebe, nejen hladinu před sebou a pádlo v ruce. A začínám se radovat z prosychajícího oblečení na sobě.

Třetí jez se nám odvděčil po svém. Vybalil se na nás s kamenem a lodička se poroučela, naštěstí bez díry. Nejnáročnější operace byla ji dostat plnou vody na druhý břeh, protože u jednoho se nedalo přistát... Ona loď s přivázaným barelem a plná vody není zrovna nejlehčí. Přátelé z druhé lodi nám přispěchali na pomoc a obětavě se také namočili. A protože žádný dobrý skutek nezústane nepotrestán, na nejbližší peřeji se převrátili taktéž. Z naší lodi tentokrát neuplavalo nic (už asi nebylo co). Z druhé jedno vydání pánského trička s krátkými rukávy.

Tak a to bylo pro naše dvě mládežnické lodě poslední cvaknutí!

Další dvě s těmi staršími a zkušenějšími na tom byli ještě hůř... Jedni se převrátili pětkrát. Druzí také přibližně tak a ještě navíc udělali do laminátky díru...takže se pak po zbytek cesty neustále pomalu a jistě potápěli.

Jedno jejich ztroskotání stojí za zaznamenání... Proplouváme takovými peřejemi, tam v zátočině, pod romanticky skloněnými stromy švihajícími nás do tváří a v tom, co nevidíme... Kormidelník jedné z těchto lodí visí na pravé straně na stromě těsně nad vodou, v druhé ruce pádlo. O něco dál háček táhne loď, sám, k opačnému břehu... Jak to nakonec dali dohromady ani nevím...

No jeden jez jsme přenesli, ta loď+barel má takovou děsnou hmotnost... Eště že mi občas někdo z chlapů pomohl :-)

Tak a blížím se k závěru... barel byl přivázán, tzn. neuplaval, nepromokavý nebyl! Minimálně jeden mobilní telefon padl také za vlast...

Pavlovo klíště určitě nebylo infikované...

Dle popisu to byla voda pro začátečníky...těch mokréch tam bylo o dost víc než jenom my ;-) (Že by větší začátečníci?)

Byl to opravdu zajímavý zážitek, a líbilo se mi to... Ale teď to chce chvíli pauzičku... zahojit modřiny, pořídit nové brýle a tak :-)

Ale fakt díky kluci, bylo to fajn! (A kdyby vás napadlo ještě něco z dnešních zážitků, co by stálo za zaznamenání...pište!)

Končím.

AHÓÓÓJ!!!

Zobrazeno 1769×

Komentáře

rafael

Fotky na profilu Staremperora.

vevinka

téda jak to tak čtu, tož si říkám...zlatý naše pálavy...pohodlnější a stabilnější...ikdyž sou i tací experti, co se v nich překotily...ale oproti tomuhle...fakt mazec.. :)

Zobrazit 6 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková