Vydržet... ještě tři týdny... Nějak mě to zkouškové zmohlo. Jsem naprosto vyždímaná z energie. Na všecky okolo se ksichtím a děsně mi všichni lezou na nervy. Nechce se mi pracovat ani intelektuálně, ani manuálně... Musím opravit projekt a konečně ho…
Boty nejdou vyždímat. Utopil se ožralý rafťák. Tři Krumlovské jezy jsme nesjeli. Nalézt v roce týden, kdy bude opravdu každý den alespoň 8 hodin pršet je celkem umění. Kapky vody si hledají cestičku mezi vlasy, stékají na nos a odtud kapičkou směrem…
Trpím chronickou leností! Začíná to být kritické, bo už jsem i líná si dávat předsevzetí, že s tím něco udělám. Nechce se mi učit, nechce se mi uklidit pokoj, nechce se mi s kýmkoli bavit. Nechce se mi modlit se, nechce se mi něco dělat s těmi…
Tak blízko, že stačí natáhnout ruku a mohl by se člověk dotknout. Vidět ho, milovaného, mluvit s ním, zpívat mu, být s ním, kráčet s ním... A nějaké starší dámy za mnou nejsou schopny ani na chvíli zavřít klapačky... Vždyť provázíme Krále! Na svátek…
Potkala jsem na ulici pana prezidenta. Fakt. Jdu tak do jedné oblíbené pekárny a vedle ní je knihkupectví. Tam měl pan Václav Klaus autogramiádu své nové knihy. Když jsem kolem procházela podruhé, zrovna odtud vycházel a směřoval k České... Stála…
jdeš volit? křesťany? nebo ufouny? Tak takhle se mě dneska v mailu zeptal jeden známý... to mě přimělo k tomu, odepsat mu něco málo o svém předvolebním uvažování a rozhodování. Volit jdu. Na tvou otázku mohu odpovědět ani jedny, ani druhý. Protože…