Už mi všecko lezéééé na nervy. Čučím vod rána do večera do té kouzelné bedýnky (noťásku nezlob se já jsem to tak nemyslela), mlátím do klávesnice jako blázen a ještě zbývá do konce bakalářské práce pár stránek... Ty dva a půl enzymu nějak dotvořím.. Horší je to s experimentální částí, jejíž nejdůležitější část ještě jaksi není vyhodnocená... Týden před odevzdáním práce... to je prosím opravdu stodola, která se podlamuje a hroutí... přímo na mou hlavičku makovičku. Kněze v kostele vidím rozmazaně.. že bych si přece jen někdy vzala ty brýle... no ale proč, dyť ještě vidím... No když jsem pak došla na oční a říkala jsem že bez brýlí nějak hůř vidím, tak paní doktorka na mě jen vykulila svoje očka... No jo, já bych si prostě chtěla vzít pilulku na všechno a být v pohodě, nic nemuset dělat, nikam chodit... No to možná kromě nějakých hypochondrů asi každej... Konečně jsem se objednala k zubařce ale tam půjdu až spadne ta stodola v podobě bakalářky a zkoušky z angličtiny... Protože když mě to pohřbí v troskách, tak aspoň neutratím zbytečně třicet korun :-)
Včera mi byla zvednuta nálada výletem do Hradce Králové a taky mě švagr pustil k řízení (to se mi ještě nestalo, že by mi někdo kromě taťky půjčil auto, tak si toho moc považuju).
No krásně jsem si postěžovala ;) Mějte se všecí, no jak, no asi líp?
Řekni jaký potřebuješ trámky, traverzy a překlady. Přiběhnu ti tu stodolu vyspravit aby nespadla.
Sice nemůžeš čekat odborný zákrok, ale udělám co půjde aby zůstala stát.
A ty se taky drž, máš na to (you made it this far, you can make it even that few steps further)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.