Obilné lány vlní se ve větru,
potůček skáče přes kameny
ten který nikdy hlavu nesehnul
netuší lásku při prameni.
Oči má zavřené, na koho myslí?
Proč srdce tlukoucí nepozoruje?
A srdce svírá se neznanou tísní
Miláčku! Ozvěna, nemiluje, nemiluje, nemiluje...!
Dotkni se ruky mé, prosím tě, prosím
chtěla bych křičet na celý svět.
Hlásku však vydat přes rty se hrozím
neštěstí, nesmysl, neláska, led.
Přátelé jsme byli, přátelé budeme
rozum si poradí, umí to přec.
Nikdy se nedozví, nesmí se dozvědět
spálí se vzpomínky, srdce je pec...
Děkuji. ------- Celý je to inspirovaný včerejším večerem, i když to možná tak nevypadá.
Bukin: já jsem frázi "nešťastná láska" použila pouze v tom smyslu kde se běžně jako fráze používá. Tedy jako označení pro lásku neopětovanou, případně zamilování se do někoho, kdo o tom neví. Myslím že ze smyslu básničky to vyplývá. Jistě by se to dalo nazvat jinak, ale nemám tu potřebu. V poezii jde o pocity ne o analýzu slov, proto kdo chce pochopit pocit, pochopí.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.