Oh very happy day!
Ty vogo... Bohu díky mám po zkouškovým! Z dnešní zkoušky jsem měla letos největší strach... snad proto, že byla poslední, snad proto, že toho bylo tolik, že to se to nešlo naučit za dva dny... a já eště nejsem vůbec šprtací typ. Ještě někdy v noci jsem měla ohromnou chuť se z toho termínu odhlásit... Ale nakonec jsem v odevzdání do Boží vůle šla do té školy, že to nějak dopadne. No neříkám, že by to bylo za A... ale dopadla jsem ke své úplné spokojenosti. A odolala jsem přemlouvání pana docenta, že mám přijít ještě jednou, abych měla lepší známku :) Já jsem zastánce modrých diplomů a rozmanitých písmenek ve známkách. (Už mám za jeden semestr magisterskýho studia pěknou sbírku: ABCDE, některé i zvojené.) Ale úplně mě dostal - ten docent - protože řekl, že mám na víc, a prostě se na mě nedíval jako na debila. To bylo tak nádherný zakončení zkouškovýho, eštěže jsem si tady toho nejvíc příjemnýho chlápka nechala nakonec :)
No potom, protože moji velectihodní rodiče projevili přání, abych si koupila nový boty, bo se mi do těch mých udělala taková menší ďúrka... tak jsem vyrazila už podruhé tento týden na obšlap brněnských obuvnických kšeftů. (Oni to své přání také podložili bankovkou - tedy to nebylo zas až tak otravné.) A světe div se... nakonec asi v osmé obuvi jsem nalezla ty pravé, usňové, které budou v nejbližším budoucnu hladit a hýčkat moje nožky.
Ještě jsem musela v Brně splnit tajný úkol pro naši tajnou společnost (Rezac&daughter Co.). A to je tak strašně tajný, že to klidně můžu vykecat... Máme nový lihoměr na principu popsaném Archimedem (esli to byl ten chlap)! Ne že bychom to na něco potřebovali, že... v mém okolí se nevyskytuje téměř ani kapka alkoholu... no... žejo... ehm... tak dobře... kapka možná jo ;) A pak jsem si koupila taky lahvičky na vzorky a kartáčky na zuby... ale to už zajímá asi tak... nikoho?
Odpoledne jsem dosti kvalitně zapařila HeroesyIII až mě z toho všecko bolí. Početla jsem si taky tadyhle na signálech... jak se to tu teďka krásně všecko mele a jde do sebe a zpytuje svědomí svoje a těch ostatních a jak jsou tu lidi smutní a veselí a vzdělaní a úplně blbí...
A teďka poslouchám svoje nejoblíbenější cédko: Evergreens nahraný Orchestrem Karla Vlacha. A je mi prostě strašně moc fajn, přestože beru antibiotika, a kašlu (fyzicky) na všecko... ale prostě... Bůh je dobrý!
Vám dvoum k hotovým zkouškám.
Oh, děkujeme Ti velice :) (myslím, že v tomto můžu mluvit i za Toma)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.