Vinařovo snění
Víte, že zrají hrozny? Nadité kuličky skropené rosou vystavují tvářičky pozdně letnímu slunci. Sládnou, zlátnou a modrají. A vinař se raduje. Se sotva znatelným úsměvem a jiskřičkami v očích bere do mozolnaté ruky ten Boží dar. Něžně prsty odloupne jednu z kuliček, které se vystavují na odiv. Rty se s ní ještě chvíli těší až ucítí na jazyku tu známou sladkou i kyselou chuť. Ví moc dobře, že ještě bude mnoho práce a starostí, než se z takového hroznu, který drží v ruce, stane pohárek čistého vína. Ale ví také, že ve vůni a chuti ucítí ty hodiny práce, ty paprsky slunce a kapky deště. Přimhouří oči a spolkne tu kuličku révy, která je takovou krásnou předzvěstí. Rozhlédne se kolem po vinohradě a sám sobě se pousměje, jak je na stará kolena melancholický. Nastříhá pár hroznů domů na misku a zamyšleně odchází vstříc zapadajícímu slunci...
foto: Palko
Pěkné..pěkné.. Já sice radši takhle přemyšlím nad sklenkou než nad hroznem..ale i takto se dá :)
Z liturgie při přípravě darů: Požehnaný jsi Hospodine, Bože celého světa. Z tvé štědrosti jsme přijali víno, které ti přinášíme. Je to plod révy a plod lidské práce a stane se nám nápojem duchovním.<br />
- Tady si člověk uvědomuje, jak mnoho námahy dalo, aby se vyrobilo víno. Je to spolupráce Boha působícího skrze přírodu a člověka, který přírodu obdělává, aby přinášela plody.<br />
- Ale na vinohrad mám samé dobré vzpomínky, protože když jsem v něm v Rakousku v červenci spal, tak hrozny byly nezralé, poštípaly mě mušky, ráno tam jel traktor, který ořezával větvičky a ještě jsem si tam zapomněl brýle na kolo :). Ale za tu večerní modlitbu u kalvarského sousoší na kopečku nad vinicí to stálo...
Pěkné..." A zamyšleně odchází vstříc zapadajícímu slunci." - známý, ale přece stále znovu oslovující obraz.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.